Bolesti hlavy, alergie a E250

---

Diskuse k článku

Napsal(a) met dne 05.12.2011 14:44

Diky za varovani !

Napsal(a) ALES Jirout dne 12.12.2011 23:54

Kupoval jsem v Makru od českého výrobce DĚTSKOU ŠUNKU !!!!! Také s E250. Jak jsem zjistil pozdeji. Hlavní hygienik a známy korupčník Vít podepíše i Cyklon B jako neškodný když někdo nasype.

Napsal(a) bartson dne 21.12.2011 15:14

Díky za story! Je to sice zlehčování, ale mohla by jsi fungovat jako dobrá signalizace na ty šmejdy co dají do potraviny dusitan sodný a ani to tam nenapíšou :-)

Napsal(a) starakara@ dne 06.01.2012 21:12

Dusitan sodny, skryty pod nazvem solici smes je ve vsech masnych vyrobcich: salamy, sunka (i ta detska!), uzene maso, (i to krasne moravske) parky, debrecnka, klobasky, atd.. Propujcuje masu totiz krome jineho tu lakavou ruzovou barvu. Je vsak prokazano, ze po zahrati je dusitan sodny rakovinotvorny. Kdo si rekne, ze salamek a suncicku predse nevarime a teda neskodi, tak se myli, protoze v zaludku se pri traveni vytvari teplo a dochazi k stejnemu skodlivemu procesu jako pri vareni, grilovani ci peceni. Jedine uzene ryby obsahuji poze sul a kour.

Napsal(a) BBarret dne 11.01.2012 11:13

Jen trochu informací k problematice. Dusitany v masných výrobcích Dusitan sodný se používá jako podíl dusitanové solicí směsi k solení masa a masných výrobků. Dusitan je velmi toxickou látkou a tato skutečnost vyvolává v podstatě oprávněné obavy z jeho příjmu v potravinách. Na druhé straně je obsah dusitanů v masných výrobcích regulován a střežen hygienickým dozorem velmi systematicky a důkladně tak, že konzumace našich průmyslově vyráběných masných výrobků je zdravotně bezpečná. Nedůvěra k masným výrobkům z obavy před dusitany je způsobena neinformovaností o osudu dusitanů při výrobě masných výrobků. Jednoduchá a vcelku logická úvaha napovídá, že přidané dusitany ve výrobku zůstávají a my je s výrobkem konzumujeme. Skutečností však je, že dusitany se v mase téměř úplně zredukují na oxid dusnatý a samy zmizí z výrobku zcela nebo zůstává jejich malé reziduum, jehož maximálně přípustná hodnota je hygienicky stanovena a kontrolována. Problematika dusitanů v masných výrobcích je poněkud složitější a proto se pokusím stručně vysvětlit, proč náš spotřebitel nemusí mít obavy z dusitanů v masných výrobcích. Proč solíme maso? Maso solíme ze čtyř důvodů. Především proto, abychom dosáhli senzoricky příjemně slané chuti, což u masných výrobků je většinou v oblasti 1,5 až 2,5 % NaCl (vnímavost na slanou chuť je však individuálně velmi variabilní). Přítomnost chloridu sodného ve výrobcích má mírný konzervační účinek. Solení masa zvyšuje rozpustnost bílkovin a tím jeho schopnost vázat vodu v něm přirozeně obsaženou nebo i vodu technologicky přidávanou (tzv. vaznost masa je jeho nejvýznamnější technologickou vlastností). A konečně solení masa umožňuje uchování a stabilizaci přirozené červeně-růžové až červené (druhově specifické) barvy masa. V poslední době přistupuje další efekt, obohacení soli jodem, který je v naší výživě deficitní. Věnujme se vybarvování masa. Lidé od nepaměti solili maso a časem poznali, že některá sůl (znečištěná dusičnany) způsobovala červené vybarvení masa a příjemné vybarvení se uchovalo i po tepelné úpravě masa. Již ve 14. století se zavedlo nakládání masa do solného láku (tzv. peklování) za přídavku dusičnanu (ledku, sanitru), který zabezpečil přirozenou červenou barvu masa. Teprve na konci 19. století bylo zjištěno, že vlastní příčinou uchování barvy masa je dusitan. První vědomé použití dusitanů k vybarvení masa se uskutečnilo v roce 1905 v USA a to protizákonně. Teprve v roce 1925 bylo jeho použití v USA uzákoněno, u nás v roce 1930 (Budig a Klíma 1995; Pipek, 1998). U nás se již v třicátých letech 20. století připravovala dusitanová solicí směs, tzv. rychlosůl, s obchodním názvem Praganda. Dnes jsou výrobci dusitanové solicí směsi v několika variantách Solné mlýny Olomouc (Tesař a Hajíčková 2001). Vyrábí dusitanovou solicí směs s obsahem 0,3 - 0,9 % NaNO2, standardní směs obsahuje 0,5 - 0,6 % NaNO2. Výroba dusitanové solicí směsi je důsledně kontrolována na obsah dusitanů od její přípravy až po použití. Princip vybarvování masa Přirozeným svalovým barvivem masa jatečných zvířat je myoglobin (obdoba krevního barviva hemoglobinu). Myoglobin patří mezi chromoproteiny, barevnou složkou je hem, v němž je vázán atom dvojmocného železa (Fe2+). Myoglobin v redukované podobě (Fe2+) má přirozenou červenou barvu. Při prvním kontaktu se vzdušným kyslíkem (čerstvý řez syrovým masem) se jen velmi krátce vytvoří labilní oxygenovaný myoglobin s jasně červeným zbarvením. Myoglobin se velmi ochotně oxiduje (zejména za působení vyšší teploty) na oxidovaný myoglobin (Fe3+), na tzv. metmyoglobin šedohnědě zbarvený (barva vařeného masa, jaternic, světlé tlačenky aj.). Chceme-li zabránit oxidaci myoglobinu a uchovat růžově červené zbarvení masa a masných výrobků (šunka aj.), musíme zabránit přeměně Fe2+ na Fe3+. K tomu nám slouží dusičnanové nebo dusitanové solení. Dusičnanové solení (lákování, peklování) znamenalo redukci dusičnanů na dusitan a to působením redukujících enzymů lákové mikroflory. Dusičnanové solení bylo nákladné (trvalo několik týdnů) a nespolehlivé (docházelo ke kažení, tzv. zvrhnutí láku) a proto se uplatňuje dnes již jen zřídka. Přímé použití dusitanů je rychlé, tedy ekonomické a velmi spolehlivé. Dusitan se v prostředí masa velmi rychle redukuje na oxid dusnatý (redukci lze podpořit přídavkem kyseliny askorbové nebo jejích derivátů). NO se váže na myoglobin za vzniku nitroxymyoglobinu a ten působením teploty vytvoří stabilní růžově zbarvený nitroxymyochrom (nitroxymyochromogen). Tedy, dusitan byl přidán jako „surovina" pro získání potřebného množství NO. Kdyby vzniklo málo molekul NO, nezreagované a tedy nechráněné molekuly myoglobinu by se mohly oxidovat na nežádoucí metmyoglobin (známé šednutí masných výrobků v nákroji). Dusitanové solení má vedle vybarvovacího efektu ještě další příznivé účinky: inhibuje spory Clostridia botulinum, přispívá k chutnosti masa a výrobků, působí antioxidačně aj. (Wirth, 1989; Potthast, 1992; Pipek, 1998). Zdravotní hledisko dusitanového solení Použití dusitanů v masné výrobě je předmětem četných a často i ostrých diskusí od samého počátku. K toxicitě dusitanů se postupně přidalo i riziko vzniku karcinogenních nitrosaminů (reakce dusitanů s aminokyselinami a následná tepelná dekarboxylace vzniklého produktu). Zmíněné dva negativní argumenty se střetávaly s klady použití dusitanů, vyvrcholení těchto diskusí bylo v roce 1973 a to z aspektů lékařských (Eisenbrand, 1973), chemických (Mirna, 1973), technologických (Wirth, 1973), mikrobiologických (Leistner, 1973) a právních (Linke, 1973). Je tradováno střetnutí představitelů toxikologie a mikrobiologie na světovém kongresu o mase, kdy první žádal zákaz použití dusitanů v masné výrobě, zatímco druhý označil takové opatření za krajně nehygienické s argumentem, že by tak bylo umožněno působení sporulujícím bakteriím. Jediným státem, který výrazně omezil používání dusitanů bylo v roce 1973 Norsko. Použití dusitanů trvá, diskuse pokračují. Přetrvávající stav výstižně charakterizoval (Wirth, 1989) slovy: „dusitanů přidejme tolik, kolik je nutné, ale tak málo, kolik jen je možné" (v interpretaci Pipka, 1998). Hledají se alternativy k dusitanovému solení. Údržnost masných výrobků bez dusitanů lze podpořit preparáty na bázi kyseliny mléčné (Pipek aj., 1999). Mnoho let trvají snahy vybarvit masné výrobky různými přírodními barvivy, např. extrakty z červené řepy, z papriky, z plísně Monascus purpureu nebo M. ruber, zatím s malými úspěchy. Nejnověji se hledá cesta ke snížení reziduálního množství dusitanů v masných výrobcích aplikací plynné směsi NO a N2 při kutrování masných výrobků typu frankfurtských párků (Thiemig aj., 2000 a 2002), zatím bez širšího uplatnění. Zatím nejjednodušší formou je snížení podílu dusitanů v solicí směsi (na 0,3 - 0,4 %). V ČR se expozice naší populace dusitanům monitoruje od roku 1994 (Ruprich aj., 2001). Limitní expoziční hodnota ADI v podobě dusitanového iontu činí 0,06 mg na 1 kg tělesné hmotnosti a týká se sumárního přívodu ze všech zdrojů. V roce 2000 nebyly v ČR překročeny limitní expoziční hodnoty dusitanů (Ruprich aj., 2001). Zmíněná hodnota ADI pro dusitany byla FAO/WHO doporučena jako 1 % maximální dávky, která neměla negativní zdravotní účinky na organismus. Lidský organismus smí tedy denně přijmout průměrně asi 5 mg dusitanu sodného (Cassens aj., 1995). Kolik dusitanů obsahují české uzeniny? V ČR, jakož i v dalších evropských státech, je reziduální obsah dusitanu sodného (E 250) limitován 100 mg.kg-1 masného výrobku (vyhl. 298/97 Sb.). Do roku 1997 včetně byly dusitany v masných výrobcích velmi často kontrolovány a výsledky byly velmi příznivé (Ingr aj., 1995). V roce 1997 nezjistila ČZPI ČR u masných výrobků žádné nadlimitní hodnoty cizorodých látek (Kavka aj., 1998). Výsledky obsahu dusitanů v masných výrobcích v první polovině devadesátých let byly velmi uklidňující vysokým počtem kontrolovaných vzorků i zjištěnými hodnotami. Průměrné hodnoty reziduálních dusitanů byly na úrovni 23, 17 a11 % povoleného limitu a nadlimitní hodnoty byly naprostou výjimkou. Od roku 1998 se změnil systém kontroly, podle zákona 110/1997 Sb. byla odpovědnost za jakost a zdravotní nezávadnost potravin přesunuta jednoznačně na výrobce a kontrolní orgány se zaměřily pouze na indikované případy (plošná kontrola by byla podle dosavadních výsledků zbytečně nákladná a neefektivní). Výsledky ČZPI o obsahu dusitanů v masných výrobcích (mg NaNO2.kg-1) v letech 2000 a 2001 potvrdily zjištění z let devadesátých (Šindelář, 2002). Máme tedy mít strach z dusitanů v masných výrobcích? Principiálně vzato, dusitan je toxickou látkou a před jeho přívodem do organismu by měly být chráněny především malé děti a to ze všech zdrojů včetně masných výrobků. Ostatní populace může mít pocit bezpečí při konzumaci masných výrobků, zvláště dodržuje-li osvědčenou zásadu správné výživy „jezme pestře a střídmě". Systém užití dusitanů v masné výrobě z hlediska neškodnosti je geniálně jednoduchý a přitom velmi spolehlivý: rodukce a distribuce dusitanové solicí směsi je pod přísnou kontrolou; dusitan, který je označen jako „pro potravinářské účely" smí být prodáván pouze ve směsi se stolní solí (vyhl. 298/97 Sb.); dusitanová solicí směs obsahuje 0,5 - 0,6 % NaNO2, masné výrobky obsahují do 2,5 % NaCl, vyšší obsah musí být deklarován (např. u fermentovaných salámů); množství přidaného dusitanu je tedy známo a jeho převážný podíl se zredukuje na oxid dusnatý; hygienicky povolené přípustné množství reziduálního dusitanu není překračováno a v praxi je „čerpáno" jen z 10 - 20%;při průměrném obsahu reziduálního dusitanu 10 mg.kg-1 by spotřebitel o hmotnosti 75 kg mohl denně spotřebovat 630 g uzenin aniž by překročil limitní expoziční hodnotu ADI (Perlín, 2002). Větší nebezpečí hrozilo z přívodu dusičnanů, jejichž osud v masných výrobcích nebyl a ani nemohl být tak důsledně kontrolován. Nebezpečí dusitanů je větší z potravin obsahujících mnoho dusičnanů (zelenina aj.), z nichž mohou redukcí vzniknout dusitany. Předložené poznámky nejsou propagací masných výrobků; mají být pokusem o objektivní zhodnocení uplatnění dusitanů v masné výrobě a tedy i obranou masných výrobků před jejich nepodloženou a proto i neoprávněnou kritikou.

Napsal(a) kaalendar dne 11.01.2012 14:06

Nedalo mi to a musím reagovat na obhajobu uzenin uživatele BBarret.Ve svém příspěvku uvedl několik fakt, kterými prý chce cituji:"objektivizovat uplatnění dusitanů v masné výrobě" Nuže dobrá, zde citace přímo z textu od BBarreta: "Lidský organismus smí tedy denně přijmout průměrně asi 5 mg dusitanu sodného (Cassens aj., 1995). Kolik dusitanů obsahují české uzeniny? V ČR, jakož i v dalších evropských státech, je reziduální obsah dusitanu sodného (E 250) limitován 100 mg.kg-1 masného výrobku (vyhl. 298/97 Sb.). Do roku 1997 včetně byly dusitany v masných výrobcích velmi často kontrolovány a výsledky byly velmi příznivé (Ingr aj., 1995). V roce 1997 nezjistila ČZPI ČR u masných výrobků žádné nadlimitní hodnoty cizorodých látek (Kavka aj., 1998)." Jenže těch 5mg dusitanů při povoleném množství 100mg/kg uzenin vlastně znamená, že stačí sníst 50g uzeniny (půl deka) a už v sobě máte maximální povolenou dávku!!!! Jinak řečeno, sníte 1 klobásu a jste několikanásobně předávkovaní! Tímhle teda chcete cituji:"bránit masné výrobky před jejich nepodloženou a neoprávněnou kritikou?" Tak to se vám moc nepovedlo...

Napsal(a) BBarret dne 11.01.2012 19:46

Když opíšete "A" ta prosím opište i"B" Průměrné hodnoty reziduálních dusitanů byly na úrovni 23, 17 a11 % povoleného limitu a nadlimitní hodnoty byly naprostou výjimkou. A nebo: hygienicky povolené přípustné množství reziduálního dusitanu není překračováno a v praxi je „čerpáno" jen z 10 - 20%;při průměrném obsahu reziduálního dusitanu 10 mg.kg-1 by spotřebitel o hmotnosti 75 kg mohl denně spotřebovat 630 g uzenin aniž by překročil limitní expoziční hodnotu ADI (Perlín, 2002). Přesně takto vznikají fámy,jednostranným výkladem a vytažením věcí z kontextu. Já dusitany nebráním,pouze se smiřuji s jejich "nezbytností"

Napsal(a) Filip dne 27.01.2012 01:06

Mno, ačkoliv jste napsal krásnou řeč o dusitanech, stále nevidím důvod, proč by měly být ve výrobcích dusitany přítomny.

Napsal(a) vercounek dne 30.01.2012 20:15

Filip: no přesně tak!!!!!

Napsal(a) ˇBohunka Fišerová dne 08.02.2012 18:23

Dnes jsem si koupila nejmenovaný salát a doma pomocí lupy jsem zjišťovala obsah kelímku. Kromě známých ingrediencí/ okurka, cibule, hořčice/ jsem objevila 20/!/ mně neznámých látek včetně dusitanu sodného. Uvítala bych skutečnou informovanost, co je co, neboť chemické názvy mě dost vyděsily.

Napsal(a) BBarret dne 10.02.2012 07:19

filip: asi jste článek nečetl,nebo jste nepochopil.Přeložím.Dusitan se přidává již od 14. století a to pro zachování přirozené růžové barvy masa a také inhibuje spory Clostridia botulinum(tvůrce tzv. klobásového jedu).Když by přidán nebyl,všechny masné výrobky by měly barvu šedou,jakou má maso vařené.Pokud chcete výrobek bez dusitanu,kupujte jitrnice,jelita a tlačenky.Myslím,že šedou šunku nebo párek byste si nekoupili,protože by byly považované za "zkažené" Už důvod,proč je dusitan v masných výrobcích vidíte?Zatím se nepřišlo na nic jiného,co by jej nahradilo.Nicméně

Napsal(a) Jožo dne 25.02.2012 13:33

A co si myslíte o tom, že je E250 mimo jiné v paštikách (např. Hamé), které rozhodně přirozenou barvu masa nemají? Některé dokonce ani maso neobsahují, např. Veselá pastýřka.

Napsal(a) Lenka dne 28.02.2012 19:43

Pokud jsem správně pochopila, tak E 250 se přidává do všeho co je potřeba tzv. zakonzervovat, aby to déle vydrželo a mělo barvu. Paštika sice není maso, i když obšas píší nějaký ten podíl masa :-) jedná se však o pomletí různých hnusů a především játry, která je vnitřnost a je jí potřeba práve dokonzervovat, jestli víte, co tím myslím :-) dneska jsem koupila sýr a co se nedočtu? tři éčka už i v sýru :-)) takže dusitany a éčka jsou snad už všude

Napsal(a) Danah dne 28.02.2012 20:46

Přátelé, podívejte se na vlastnosti nejjednodušší aminokyseliny glycinu, E640: Glycin v přítomnosti kyseliny askorbové urychluje uzení bez přítomnosti dusitanů. Uvedeno např. v knížce Terezy Vrbové- Víme, co jíme? Takže to bez dusitanů jde.

Napsal(a) Lenka dne 29.02.2012 08:12

Ano, jde to :-) taky takhle dělají párky a paštiku jen u uzenářství CHODURA, kde máte 100% garantováno, že je to bez dusitanů a éček :-) to je totiž jediné, co si kupuju a můžu jíst, když už nesmím uzeniny a opravdu mi po tom nic není. Dokonce je to napsáno vše i na výrobku-složení a opravdu tam nenajdete nic

Napsal(a) Jožo dne 03.03.2012 16:53

Díky za info.

Napsal(a) Mea dne 20.03.2012 15:55

Nejlepší je domácí uzený. A když je ještě teplý...

Napsal(a) Josef dne 08.04.2012 14:39

Zdá se mi,že ten pokřik kvůli éčkům je poněkud dost nadsazený.Většinu lidských chorob mají na svědomí jiné příčiny a éčka jsou jen jakousi třešinkou na dortu.Nevím co vám bude platná potravina bez éček,když budete mít třeba dnu,srdeční vadu,zápal plic atd.

Napsal(a) Hana dne 08.04.2012 14:56

Ale zase se můžu vyvarovat jiným nemocem, proč zvyšovat šanci.

Napsal(a) Danah dne 08.04.2012 15:19

Éčka jsou dobrým startérem všelijakých nemocí. Taktéž mnoho nemocí bylo vyléčeno přísným dodržováním diety bez průmyslové stravy, chcete-li éček. Jsou to zkušenosti pacientů, a takové nejsou podchyceny statistikou, protože ta by nabourala systematicky udržovanou víru v jedině možnou a správnou "léčbu" farmaky.

Napsal(a) Beda dne 27.04.2012 15:36

Chtěla bych se jenom zeptat kde sídlí,nebo kde najdu uzenářství CHUDORA. Dekuji.

Napsal(a) Lenka dne 30.04.2012 12:22

www.chodura.cz, tam je seznam všech prodejen dle krajů

Napsal(a) Michalos dne 07.05.2012 20:58

Kam koukneme, samé maso... Hmmm, všeci jste tu tak zabraní nějakými éčky, předpisy, zákony a chemií.. dobrá, no.. A kolik z vás se například již staralo o živá hospodářská zvířata, například o kravky? Papat masíčko, to umí každý, ale pojďte si milé dámy ve vašich střevíčkách zkusit skolit takové zvíře!!! Polovina z vás se na místě div nepodělá strachy, a ta další většina by zjistila, že tato zvířata jsou něco tak milého a neškodného, že zabít krásnou kravku...je prostě nehorázná ohavnost a prasárna!! A vi Všichni manžílkové, těchto krásných dam, no zkuste před vaší polovičkou zamachrovat a vemte ji na výletík-na jatka, ať společně vidíte, co těmto bezbranným tvorům svým nevědomým masopapáním vlastně působíte!!! Řešit éčka...opravdu k smíchu. Naučte se prosím v první řadě nebýt spoluůčastni na těchto ohavných vraždách našich zvířat a staňte se opět více lidmi--Používejte rozum,inteligenci a hlavně srdce! Až poté začne z této chaotické společnosti, plné strachu a nejistoty odpadat to, co koneckonců v hloubi bytosti, trápí každého z nás.. No, vážení, jen trochu zapřemýšlejte... Každý z nás je ten, který mění svět kolem sebe, proto začněte zvažovat, zda by už konečně nebylo lepší přestat vyživovat tuto "krvavou řeku" a třeba místo toho začít malými krůčky alespoň řešit, co je vlastně jídlo člověku určené a co doslova a do písmene kus rozkádající se mrtvoly napuštěné těmi "vašimi" éčky...

Napsal(a) Michalos dne 07.05.2012 21:14

PS: VÍM, ŽE JE TĚŽKÉ PŘIJMOUT TUTO "OSTROU" PRAVDU I PŘES TO VŠECHNO, CO NÁS PŘEDCHOZÍ GENERACE NESPRÁVNĚ NAUČILI... ALE JEDNOU MUSÍ ZAČÍT KAŽDÝ SÁM NA SOBĚ. TO ZA TEBE NIKDO JINÝ NEUDĚLÁ. TO DOBRÉ, CO TĚ ALE ZA KAŽDOU TVOU SNAHU ČEKÁ, SE NEDÁ SLOVY POPSAT... SÁM SE SNAŽÍM A ŘEKNU VÁM, ŽE PO ČTYRECH LETECH NEJEZENÍ MASA, SE CÍTÍM, JAKO BYCH MĚL KŘÍDLA!! :-) TAKŽE VŠECHNY BLUDY O VEGETARIÁNECH, KTERÝMI MĚ KRMILI, SI MŮŽOU NACPAT KAMSI... VIDĚL JSEM, ZKUSIL JSEM, DOPORUČIT MOHU VŘELE VŠEM! :-) nAKONEC VŠICHNI CHODÍME PO TÉ STEJNÉ ZEMI...DRŽÍM VÁM VŠEM PALCE MILÍ BOJOVNÍCI, ZVLÁDNĚTE TO TAKY A MŮŽE NÁS LÉTAT VÍC !! :-)

Napsal(a) Michalos dne 07.05.2012 21:15

...BEZ NEMOCÍ, STRACHU A NÁSILÍ.. :-)

Napsal(a) Danah dne 07.05.2012 21:20

jj, pěkně jsi to napsal. Už jsme tak odtrženi od tohohle všeho průmyslového zabíjení, že pak polykáme slzičky, když se nám ukáže krátké video z jatek nebo drůbežáren. Lidi si jen pohodlně koupí porci masíčka zabalenou v plastu a o víc se nemusejí starat.

Napsal(a) Hana dne 15.05.2012 00:31

Zvažuji, že vyhodím tablety GS Condro Forte, kterých jsem si nadělila vánoční dvojité balení (s CD W. Matušky), abych si vylepšila svoje klouby. Mám téměř využívanou první dávku (60 + 30 tablet, jak je napsáno na tubě)a najednou se nemohu zbavit alergických projevů na obličeji. Když mě napadlo, že by to mohlo být od užívání tohoto potravinového doplňku, teprve jsem blíže prozkoumala složení - a ejhle, kromě účinných látek obsahuje i barviva E 171 a značně škodlivé E 133 - modř přímá, způsobující alergie! Proč ta tableta MUSÍ být modrá (i když světle)? Nechápu výrobce - Green Swan Pharmaceutical CR, Praha 4, vždyť určitě vědí, co je to E 133 za svinstvo.

---

Přidat vlastní příspěvek do diskuse

Jméno:
Email:
Ochrana proti SPAMu:	Napište kolik je 5+6 ?
Text příspěvku: