E363 – Kyselina jantarová

Skóre škodlivosti: 1/5
1
2
3
4
5

Co je E363 (kyselina jantarová)

E363 označuje kyselinu jantarovou, organickou dikarboxylovou kyselinu přirozeně se vyskytující v živých organismech. V potravinářství se používá jako přídatná látka především pro své vlastnosti související s regulací kyselosti a chuťovým profilem.

K čemu se používá

V technologii výroby potravin může E363 plnit zejména roli:

  • regulátoru kyselosti – pomáhá nastavit nebo udržet požadované pH,
  • látky ovlivňující chuť – jemně zvýrazňuje kyselost a celkovou „plnost“ chuti,
  • pomocné složky receptury – může přispět ke stabilnějšímu chuťovému projevu v čase (v závislosti na typu výrobku).

Kde se typicky vyskytuje

Na etiketách se E363 může objevit u výrobků, kde je potřeba pracovat s kyselostí nebo vyvážením chutí. Typicky jde například o některé:

  • zpracované potraviny a polotovary,
  • ochucené směsi a dochucovadla,
  • vybrané nápoje nebo výrobky s upravovaným pH.

Konkrétní použití se liší podle receptury a technologických požadavků výrobce; v praxi se s E363 nesetkáte ve všech kategoriích potravin plošně.

Bezpečnost a možná rizika

Kyselina jantarová je v přiměřených množstvích běžně považována za bezpečnou. Stejně jako u jiných potravinářských kyselin však může ve vyšších dávkách u citlivých osob působit podráždění (typicky v oblasti trávení) nebo zvýraznit vnímanou kyselost výrobku.

Pro většinu spotřebitelů je rozhodující spíše celkový jídelníček a množství kyselých či vysoce zpracovaných potravin než samotná přítomnost E363 v jednom konkrétním produktu.

Legislativní status v EU

E363 je v rámci EU vedena mezi potravinářskými přídatnými látkami. Obecně platí, že její použití je možné pouze v povolených kategoriích potravin a za podmínek stanovených příslušnými pravidly (typicky včetně požadavku na technologickou odůvodněnost a dodržení stanovených limitů, pokud jsou pro danou kategorii určeny).

Shrnutí

E363 (kyselina jantarová) je organická kyselina využívaná hlavně k úpravě kyselosti a doladění chuťového profilu. V běžných dávkách je hodnocena jako bezpečná a v potravinách se objevuje zejména tam, kde výrobce potřebuje kontrolovat pH nebo výslednou chuť.